Naše vzpomínky jsou jako film uložený v mysli – alespoň si to většina lidí myslí. Ve skutečnosti však mozek není archiv, který uchovává přesné záznamy minulosti. Paměť je tvůrčí proces, který se při každém vybavení znovu „přepíše“. To znamená, že pokaždé, když si na něco vzpomeneme, náš mozek vzpomínku mírně upraví podle aktuálních emocí, okolností nebo nových informací. Právě proto falešné vzpomínky nejsou výjimkou, ale přirozenou součástí lidské paměti. Tento fascinující fenomén odhaluje, že naše jistota v to, co si „pamatujeme“, je často klamná – a že mozek je mnohem víc vypravěč než zapisovač reality.
- Lidská paměť funguje spíše jako rekonstrukce než záznam.
- Falešné vzpomínky mohou být vyvolány sugescí, emocemi nebo médii.
- Důsledky jsou zásadní – od psychologie až po soudní svědectví.
Paměť jako mozaika, ne filmový záznam
Paměť bývá často přirovnávána k videorekordéru, který přesně uchovává obraz minulosti. Věda ale ukazuje, že je to spíše mozaika útržků informací, které mozek skládá dohromady až při jejich vybavování. Když si vzpomeneme na událost, například na oslavu narozenin z dětství, mozek vyhledá jednotlivé části – pach dortu, smích kamarádů, barvy balonků – a složí je do smysluplného příběhu.
Jenže právě v tomto procesu se objevují chyby. Chybějící detaily mozek doplňuje podle pravděpodobnosti nebo podle informací, které do něj někdo nově vložil. Tím vzniká iluze přesnosti, kterou naše vědomí přijímá jako fakt.
Psycholožka Elizabeth Loftusová, průkopnice výzkumu falešných vzpomínek, v 70. letech dokázala, že lidé si dokážou vytvořit detailní, avšak zcela nepravdivé vzpomínky na události, které se nikdy nestaly. Stačilo, aby jim někdo opakovaně tvrdil, že se jako dítě ztratili v obchodním domě – a po několika sezeních si dotyční tuto situaci „vybavili“ do nejmenších detailů.
Jak se falešné vzpomínky tvoří
Když mozek zaznamenává událost, informace se nejprve ukládají do krátkodobé paměti a poté jsou při opakovaném vybavení přesouvány do dlouhodobé. Každé znovuvybavení je ale jako otevření a opětovné uložení souboru v počítači – může dojít k drobným změnám, které časem vytvoří úplně jinou verzi.
